Javítások

Mám není dost velkou rodinu.

Jsem jediné ditě, přestože jsem vždycky chtela malého bratra.

Ale mojí rodiče nikdy neměli ani čas, ani možnost.

Měla jsem tetu, matčinu sestru, ale zemřela v roce 2002 kvůli rakovinu plíci.

Její dcera, má sestřenice, je o 2 roky starší než ja.

Po smrti její matky jsme rozhodlí poslat ji do Irska, protože chtela se moc učit angličtinu a žit ve zahraniči.

Ale za 3 roky se vratila zpatky, nastoupila na univerzitu a zustala v Rusku.

Ted má svou rodinu – manžela a malého syna, a pokud vím, ve daném okamžiku je těhotná.

Bohužel, nestýkáme se s ní vůbec.

Mou babičku, matčinu maminku, pomatuju dost špatně, zemrela, když jsem byla jenom malým ditětem.

Dědeček zemřel, když nejsem se ješte narodila.

Můj otec má moc velkou rodinu a teměr všíchní jsou živí.

Můj dědeček je Mad¨ar, ale rozhodl opustit země kvůli babičku.

Ted žijí na severu Uralu.

Taky mám strýca, otcova bratra, který pracuje horníkem a který má svou rodinu – manželku, která pracuje učitelkou v mistní školce, a dve detí – syna, mého bratrance, a dceru, mou sestřenici.

Oni jsou ještě školáky, ale v tomto roce můj bratranec absolvuje školu a pak nastoupi na univerzitu v Ekatěrinburgu.

Z duvodu toho, že moje rodina má zdroj z Madarska a Ukrajiny, máme pribuzné teměr všude – v Lotyšsku, Ukrajine, Německu, Česku – tady žije nejaká otcova teta – Litvě atd.

Můj dědecek žertuje, že můj praděd byl velký sukničkář.

Bohužel, neznám všech své pribuzné, ale viděla jsem dědečkovu rodinu – jeho sestru, její manžela a dceru - a taky otcova strýce z Ukrajiny na dědečkově jubileu.

Je to moc dobrá, družná a veselá rodina, doufám, že uvidíme se ještě jednou.

Moji rodiče jsou ted v rozvodě, maminka je volná, otec se v prosinci ženil, jeho manželka je trochu mladší ho, ale je dost chytrá, ustešná, hašlí jsme s ní společnou řeč.