kolik sebe pomatuju, veškeré naše bydliště vždycky bylo ve stavu opravy.
Když jsem se učila ve základní školce, přestěhovali jsme se s rodiči do babičkina dvoupokojového bytu, kde byly malá kycheň, detský pokoj a rodičovská ložnice.
Pak vykoupili jsme sousední byt, abychom mohlí udelat z ní velký obyvací pokoj.
Tak se začala naše první generální oprava, která se trvála kolem roku.
V detském pokoji postavílí velkou postel, spoustu policí pro moje panenky a hračky, rozkládací kreslo a malý skřiň.
Všechno bylo vybarvéno bilem a růžovým, něnavidím tu barvu doposud.
Ze staré kuchyně udelalí malou knihovnu – pokoj pro čtení, tam byly jenom malý gauč a velká knihovna – skřiň pro knihy.
Tenle pokoj byl ve žlutých barvach.
Rodičovská ložnice byla obarvená krasnou lilovou barvou, čemu jsem zaviděla, taky mělí balkon – obecně, ten pokoj byl mnoho lepší.
Tehdy jsme udelali naše první skřiňovou stěnu ve předsiňi, kde se dětí schovavali během her.
Naš obyvak byl udelan v hnědo-zelených odstinech.
Byl tam umělý krb, udělaný v řeckém stylu, čalouněný nábytek – pohovka a dvě kresla –, který hned zmrzačil můj kocor, příborník, kuchyňský kout, a taky záchod pro hosti se sprchou.
Koupelna byla v obyvací časti bytu.
Nejhůř bylo uklizení toho bytu kvůli jeho velikostí a kobercům, které byly teměr v každém pokoji.
Pak jsme se přestěhovali do vesnice, do dvoupodlažní– jak počitáme v Rusku - chatykde bylo vic pokojů a koberců a s ními trápení.
Na první podlaze byly předsiň, sprchový kout, kuchyně, kde všechno bylo s citrony – závěsy, ubusy, džbany, vazy atd.
- obyvací pokoj se pravým krbem a ložnice pro hosti.
Nahore, kam vedly drevené a velmi skluzské schody, byly rodičovská ložnice a dva pokoje pro mne a moje sestrenici.
Nesnašila jsem se žit na venkově, protože jsem zavísila na rodičich a musila pořád pracovat ve zachradě.
Ale jsem městský člověk.
Poslední roky jsem bydlíla ve centru města, jak jsem se chtela.
Sním o svém bytu, nebude velmi velký, dvopokojevý.
Jeden pokoj bude mou ložnicí a zaroveň pracovním mistem, tam bude malo nabitku, jenom postel – v japonském stylu, tatamí, které ve dne možná někam uložit – stůl a židle, a hodně policí pro knihy a ruzné věci.
Druhý pokoj bude obyvak s kuchyňským koutem, tam bude nejaky gauč, stůl a několik židlí, které taky možná uložit, barová zona se stoličkamí, hodně květin, obrazů, svítidel, a žadné koberce.
Všechno bude ve černo-bilých odstinech se červenýmí důrazy, určitě bude koupelna, sklep, spíž a balkon, kde bude taky stůl a para kresel pro kouření vodní dýmky
May 2014
Bầu chọn ngay! 